Kraj Vysočina - okres Jihlava

Zdokumentované objekty












Další dochované objekty














Nenalezené objekty




O většině neexistujících kamenech okresu Jihlava máme informace ve starší literatuře. Některé ztracené objekty ovšem zmizely v posledních letech...1027 Bílý Kámen zaznamenal Dreyhausen roku 1940 asi 100 metrů od čísla 0084, na tomto místě se ale nachází jiný kámen, který není centrální evidencí zaznamenán, naopak pod číslem 1027 je registrován neforemný balvan ležící na návsi v obci. 1627 Brtnice je Dreyhausenem uváděn pod číslem 168, stál u silnice nad obcí, popis kamene vylučuje, že by se mohlo jednat o 0078 Brtnice. Kámen v obci Cejle zakreslil V. Richlý, nacházel se na mezi při rozcestí z Cejlí do Mirošova a do Dvorců, údajně byl zlikvidován v 60. letech traktoristy. 1711 Dušejov stál u cesty k Boršovu, byl zaznamenán ještě Friedem roku 1942, odstraněn byl při stavbě čističky v 50. letech 20. století. Oba Hosovské kameny zakreslené Richlým byly zničeny při kolektivizaci, jeden stával u cesty k Mirošovu, druhý na levé straně silnice do Jihlavy vedle Božích muk. Jihlavský kámen byl zničen při stavbě silnice, Richlý jej situoval na pastvišti k Hosovu, na levé straně silnice a k hrázi rybníku, v místě při "Katových loukách". Jezdovické kameny 1807 a 1808 zdokumentoval Karel Brázda roku 1965, 1807 stál v polní trati "Ve Stěžkách", 1808 u polní cesty do Salavic. Kámen 1416 Kamenice byl odcizen dle sdělení starosty v roce 2001, stával naproti domu čp. 198. Kostelecký kámen zmizel rovněž při výstavbě silnice, stál za vesnicí na levé straně ve směru k Novému Světu. Kámen Milíčov stál na rozhraní katastru obce s Větrným Jeníkovem, zmizel při stavbě silnice. 1759 Pavlov stával v lese Temníku, poslední údaj je z roku 1941 /Kopáč/. 1802 Pístov byl zdokumentován roku 1998 a ještě koncem tohoto roku zmizel, v terénu zůstal pouze jeho otisk a lyžiny z trámků, které sloužili k jeho naložení. 1413 Puklice byl naposledy zaznamenán ještě roku 1982 u cesty, která dříve vedla Ze Studének do Jihlavy. Od roku 1999 je ztracen i kámen 0081 Rybné, ten stával u rozcestí Rybné-Lipina-Nadějov. Spělovský kámen skončil ve stavbě rodinného domku, stával za Spělovem před poslední chalupou při silnici do Batelova. 1803 Třešť stával podle Brázdy /1966/ u cesty k pile.

Literatura - Vlastivědný sborník Vysočiny

Součástí výše zmíněné publikace je na stranách
177 - 200 článek: Rukopisná a kresebná sbírka
pamětních kamenů Viléma Richlého, autorem
článku o publikaci je Zdeněk Jaroš. Originál díla -
útlou knížku s 32 kresbami a popisy vlastní Jihlavské
muzeum Vysočiny.
Vilém Richlý se narodil v roce 1837, po strýci
zdědil statek Mirošov. Byl mužem všestranných
zájmů, krom jiného dobře kreslil. Jeho pozornosti
neunikly ani křížové kameny, se kterými se na
Jihlavsku setkával.
Rukopisná kniha vznikla postupně v letech 1892 -
1896, z 32 popsaných kamenů je 23 v okrese
Jihlava, z těchto 23 kamenů se již 8 do
současnosti nezachovalo. Zmizely i některé
Richlým zachycené kameny z jiných okresů
(Pelhřimov a Jindřichův Hradec).
Díky nešetrnému zacházení, nezájmu
kompetentních orgánů, ale i působením kyselého
ovzduší změnila řada kamenů svůj tvar i výzdobu.
Z těchto důvodů je Richlým zachycený fyzický stav
z konce 19. století velmi cenný a poučný.

(Vlastivědný sborník Vysočiny, č. 10/1996, str. 177 - 200)

V roce 2003 vyšla cca. 150-ti stránková kniha Pamětní kameny na Jihlavsku od Zdeňka Jaroše.

ZPĚT DO KRAJE    ZPĚT DO NOVINEK    ZPĚT NA ÚVOD